18Novela znamená ulehčení pro Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při řešení stížností na porušení zákona. Naopak přináší zpřísnění pro uchazeče, kteří stížnosti podávají.
První instancí zůstává zadavatel
Princip zůstává stejný. Nespokojený uchazeč musí nejdříve podat námitky k zadavateli zakázky. Námitkami lze napadat například zadávací podmínky zakázky, rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v řízení. Ve všech případech jsou ovšem pro podání námitek stanoveny přísné lhůty. V případě stížnosti proti zadávacím podmínkám je nutno námitky doručit do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Námitky proti rozhodnutí o vítězi výběrového řízení nebo proti vyloučení z tendru musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vítězi nebo rozhodnutí o vyloučení. Zdůrazňujeme, že uvedené lhůty se týkají doručení námitek zadavateli, nikoli pouze jejich podání na poštu. Zadavatel je zákonem omezen tak, že dokud o námitkách nerozhodne, nemůže uzavřít na zakázku smlouvu.
Kauce za stížnost až 10.000.000,- Kč
Pokud uchazeč u zadavatele nepochodí, může se obrátit na ÚOHS dvěma odlišnými postupy. Zaprvé je možné podat neformální podnět k přezkumu, na jehož základě ÚOHS může (ale nemusí) zahájit přezkum postupu zadavatele z moci úřední. Zadruhé je možné podat formální návrh na přezkoumání úkonů zadavatele. Na základě takového návrhu musí ÚOHS provést přezkum. Podmínkou je ovšem složení kauce, která v případě neúspěchu návrhu propadá státu. Její výše není zanedbatelná, činí 1 % z nabídkové ceny, nejméně 50 tisíc Kč a nejvíce 10 mil. Kč. Právě horní hranice kauce byla citelně navýšena únorovou novelou, a to z původních 2 mil. korun. Cílem tohoto navýšení bylo zabránit obstrukčním návrhům, kterými některé společnosti usilují o pozdržení zakázek a poškození konkurence v případě, když už se jim nepodaří výběrové řízení vyhrát. Je však otázkou, zda takové opatření nepovede spíše k omezení přístupu oprávněných stěžovatelů ke spravedlnosti.
Novinkou při skládání kaucí jsou také lhůty, do kdy musí být složeny. Ty jsou oproti dřívějšku zkráceny, když kauci musí stěžovatel složit ve stejné lhůtě, jako je ta pro podání návrhu, tedy do 10 dnů od obdržení rozhodnutí, kterým zadavatel nevyhověl stěžovatelovým námitkám.
Všechny důkazy uplatni ihned, nebo navždy pomlč
Přístup k ochraně poskytované ÚOHS je nově také ztížen zavedením tzv. koncentrační zásady. Ta stanovuje, že navrhovatel musí všechny dostupné důkazy předložit již zároveň s návrhem a že je nelze následně měnit či doplňovat, pokud nejde o skutečnosti, které vyšly najevo až po podání návrhu. Lze shrnout, že novela ve snaze omezit množství návrhů, které ÚOHS nestíhá vyřizovat, ztěžuje přístup k přezkoumání úkonů zadavatele a poctivým neúspěšným uchazečům rozhodně situaci neulehčuje.
Pokud Vás zajímá, jak funguje či nefunguje přezkum veřejných zakázek v jiných zemích EU, doporučujeme nahlédnout do studie Evropské komise, na jejímž zpracování jsme se podíleli (http://ec.europa.eu/growth/single-market/public-procurement/modernising-rules/evaluation/index_en.htm).
Dobré zprávy pro zadavatele
Přináší novela alespoň nějaké dobré zprávy? V oblasti přezkumu lze doufat, že zpřísnění podmínek pro stěžovatele povede k omezení obstrukčních návrhů a odbřemenění ÚOHS, což ve výsledku zrychlí a zkvalitní rozhodování. V ostatních oblastech sféry veřejných zakázek jsou změny pozitivní hlavně pro zadavatele. Byla rozšířena možnost zadavatele navýšit zakázku o vícepráce v rozsahu až 30%, pokud ovšem při zadávání zakázky postupoval s péčí řádného hospodáře. Výběrová řízení již nebude nutné rušit, pokud se přichází jen jeden uchazeč. Byla doplněna možnost hodnotit nabídky podle několika dalších kritérií, kterými jsou vliv na zaměstnanost osob se ztíženým přístupem na trh práce a také organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky. Byl zjednodušen obsah odůvodnění významných zakázek (tj. zakázek nad 50 mil., popř. v závislosti na druhu zadavatele nad 300 mil. Kč), které nově nemusí obsahovat oponentní posudek.
Bude jistě zajímavé sledovat, jaké změny přinese zbrusu nový zákon o veřejných zakázkách, který od nás vyžaduje Evropská unie a který by měl být schválen nejpozději v dubnu příštího roku. Mottem návrhu zákonu je „zjednodušení, flexibilita, zachování transparence“. Z uvažovaných změn vybíráme například znovuzavedení posuzování ekonomické kvalifikace uchazeče nebo rozkrývání jeho majetkové struktury. Nyní dvoustupňové přezkumné řízení by mohlo být u podlimitních zakázek zúženo na jeden stupeň. Na druhou stranu se objevují kritické hlasy, že nový zákon neřeší např. tak zásadní neduh současné úpravy jako je nedostatečné posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny a kladení důrazu mimo ceny i na kvalitu zakázek.