Dne 1. dubna 2015 vstoupila v účinnost velmi významná novela zákona EIA[1]. Stručně řečeno, nová úprava především posiluje práva veřejnosti v povolovacích řízeních. Rovněž lépe zajišťuje, aby výsledky řízení EIA byly v návazných povolovacích řízeních respektovány.
Z důvodové zprávy vyplývá, že novela byla přijata na nátlak Evropské komise, která pohrozila, že zastaví tok některých evropských dotací, pokud Česká republika neuvede své národní právo do souladu s evropskou směrnicí EIA[2]. Nelze totiž utrácet evropské peníze za projekty (např. dálnice), které jsou z pohledu evropského práva nelegální.
Ptáme-li se, co nám to ten Brusel zase vnutil, je třeba dodat, že Česká republika měla dostatek času, aby dosáhla souladu se směrnicí EIA dobrovolně. Skutečnost, že české právo v souladu se směrnicí není, byla totiž dobře známa již od roku 2003, kdy byla směrnice EIA obohacena o mezinárodní standardy účasti veřejnosti[3].
Co znamená nová úprava v praxi? K tomu nejdříve několik stručných bodů.
A. Přínosy novely pro investory a projektanty:
- Zavádí se – nepříliš silné – pojistky proti vydírání investorů ze strany pochybných neziskovek. Nově bude moci do povolování zasáhnout pouze zavedená neziskovka (alespoň 3 roky trvání) nebo neziskovka s reálnou podporou občanů (200 podpisů).
- Novela brání průtahům při soudním přezkumu povolení, soudy musí rozhodnout do 90 dnů.
- Ruší se povinnost veřejného projednání záměru v územním řízení, pokud je záměr umisťován v území, kde je vydán územní plán.
- Omezuje se okruh developerských projektů, které musí projít alespoň zjišťovacím řízením (nově jde pouze o průmyslové zóny nad 20 ha, záměry rozvoje měst nad 5 ha, skladové komplexy nad 1 ha a obchodní komplexy a nákupní střediska nad 6000 m2, tématické areály nad 2 ha).
B. Rizika pro investory a projektanty:
- Novela zamlžuje, co je a co není navazujícím rozhodnutím, jemuž musí přecházet vydání stanoviska EIA. Důvodová zpráva naznačuje, že některá podkladová rozhodnutí a stanoviska lze nově vydat ještě před stanoviskem EIA. Není však jasné která. Důvodová zpráva si v tomto ohledu protiřečí.
- Rozšířil se okruh účastníků navazujících řízení a také okruh námitek, které v nich mohou uplatňovat. Tzv. privilegované neziskovky již nebudou omezeny pouze na procesně formální námitky vztahující se k otázkám ochrany přírody a krajiny. Nově budou moci namítat nezákonnosti vztahujícím se ke všem oborům ochrany životního prostředí (např. půda, ovzduší, odpady, hluk). Úřady nejsou zvyklé vypořádávat rozšířený okruh námitek. Hrozí tedy, že navazující řízení zatíží nezákonnostmi, které povedou k rušení vydaných rozhodnutí.
- Privilegované neziskové organizace se mohou odvolat proti navazujícím rozhodnutím, i když se nijak neúčastnily řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo. Odvolání tak může být překvapivé.
- Novela má prakticky okamžitou účinnost (od 1.4.2015). Vztahuje se na probíhající řízení EIA a částečně i na probíhající navazující řízení. Pokud obsah již vydaného stanoviska EIA není v souladu s novelou zákona EIA a souvisejícími předpisy, musí záměr projít řízením EIA znovu. Není jasné, podle jakých kritérií se bude rozhodovat, zdali se řízení EIA zopakuje či nikoli. Vzniká tedy určité riziko netransparentních, diskriminačních postupů při tomto rozhodování.
C. Přínosy pro veřejnost:
- Po dvaceti letech diskuzí zákon konečně jasně stanoví, že alespoň některé, tzv.privilegované, neziskovky mají právo hájit příznivé životní prostředí. Definitivně padá teze potvrzená Ústavním soudem v roce 1998[4], že neziskovky mohou pouze dohlížet na formální korektnost povolovacích procesů, ale nemají právo se vyjadřovat k podstatě věci – např. že povolovaná stavba překročí povolené emisní limity.
- Nově je možné odvolat se proti závěru zjišťovacího řízení, že se záměr nebude v řízení EIA vůbec posuzovat (tj. jeho posuzování skončí ve zjišťovacím řízení, protože jeho předpokládané ekologické dopady jsou malé).
- Řízení EIA končí závazným stanoviskem, nikoli pouze neformálním, doporučujícím stanoviskem. Podmínky stanoviska EIA tedy musejí být v návazných povolovacích řízeních respektovány.
- Zavádí se povinnost investora získat tzv. coherence stamp. Jde o pojistku proti tomu, aby záměr posouzený v řízení EIA nebyl před vydáním návazných rozhodnutí (např. územního rozhodnutí) změněn tak, že bude mít větší ekologické dopady (např. kvůli levnější technologii), než verze záměru posuzovaná v řízení EIA.
- Nově se obec může domáhat účastenství ve všech navazujících řízeních (např. stavebním řízení).
D. Přínosy pro úřady:
- Rozhodování úřadů by mělo získat větší důvěryhodnost a předvídatelnost, byť za cenu zvýšeného objemu práce díky širším právům veřejnosti a díky povinnosti dohlížet na dodržování stanoviska EIA v navazujících povolovacích řízeních.
Shrnutí
Novela znamená zvýšení významu řízení EIA. Přispívá k tomu, aby řízení reálně chránilo životní prostředí, umožnilo řešit případné dopady záměrů již v rané fázi povolování a nebylo pouhou formalitou. Končí debaty vedené již od revoluce, zdali alespoň určitá část veřejnosti má právo chránit životní prostředí jako veřejný statek, který jí vlastnicky nepatří.
Je škoda, že nová úprava znejasňuje, co je a není navazujícím řízením, se všemi povinnostmi úřadů a investorů (zejména coherence stamp) a právy veřejnosti. Investorům nutno doporučit, aby počítali spíš se širokým výkladem pojmu navazujícího řízení. V opačném případě budou riskovat ztrátu vydaných povolení v soudním přezkumu. Nejisté je rovněž, jak bude nové právo aplikováno na již vydaná stanoviska EIA a probíhající řízení.
Jelikož má novela pouze dílčí povahu, nemohla zajistit ideální stav. Tím rozumím plnou integraci povolování do jediného řízení na jednom úřadě, který po rychlém řízení vydá legální a přesvědčivé rozhodnutí s případným rychlým soudním přezkumem. K dosažení tohoto cíle budou zapotřebí mnohem rozsáhlejší legislativní úpravy.
Přes všechny uvedené výhrady je nová úprava jako celek krokem vpřed a je příkladem toho, že členství v EU reálně kultivuje poměry v ČR, byť se tak děje zdlouhavě a s nemalými náklady.
Plnou verzi článku naleznete na portálu tzb-info.cz