Rozmohl se nám ve stavebnictví takový nešvar, že investor nezaplatí poslední fakturu vystavenou po dokončení stavby. Nezaplatí ji a stavbu formálně nepřevezme, přestože z funkčního i estetického hlediska dokončená je a užívat se dá. Stěhuje si dovnitř nábytek, věší obrazy a zcela regulérně v ní bydlí, popřípadě podniká. Konečnou fakturu však proplatit nechce.
Investor pak tvrdí, že stavba má vady a nedodělky, do jejichž odstranění ji není povinen převzít a doplatit cenu díla. Někteří investoři pak zcela otevřeně přiznávají, že jim došly peníze a jednání se zhotovitelem ukončují slovy: „Nezlobte se, peníze nemám. Jestli chcete, dejte mě k soudu.“
Na první pohled se může zdát, že užívat formálně nepřevzatou stavbu je pro investora velká výhra. Pravda je však jiná. Pakliže investor začal stavbu užívat předčasně, neoprávněně, poruší tím celou řadu svých povinností.
Především porušuje smlouvu o dílo, a to velmi vážně. Užíváním stavby zpravidla fakticky brání tomu, aby byla stavba dokončena, resp. aby byly odstraněny její vady a nedodělky. Tím způsobuje zhotoviteli zcela konkrétní a vymahatelnou škodu, neboť ten nemůže svou práci dokončit a vyfakturovat doplatek ceny díla.
Pokračování článku si můžete přečíst zde.