Přístupová cesta k pozemku je základním předpokladem k výstavbě. Bez ní nelze legálně stavět. Pozor si dejte na koupi pozemku, ke kterému obec teprve plánuje vybudovat cestu. Může to trvat i desítky let.
V krátkosti:
- Bez zajištěné přístupové cesty nelze legálně stavět.
- Zajištěným přístupem se rozumí cesta ve vlastnictví obce nebo soukromá cesta zatížená nájmem či věcným břemenem průchodu a průjezdu.
- Samotné zakreslení cesty do územního plánu nestačí.
- Úzká polní cesta nemusí stačit jako přístup k rodinnému domu. Úřady mohou požadovat rozšíření až na 8 metrů.
- Vlastník stavebního pozemku nemá nárok na to, aby mu obec vybudovala nebo přispěla na vybudování dostatečně široké cesty. Získat legální cestu často znamená vzdát se části stavebního pozemku.
A teď podrobně. Řada lidí si najde inzerát se stavebním pozemkem na zelené louce. V územním plánu ověří, že místo je určeno k zastavění a vede k němu přístupová cesta. Pokud v tomto okamžiku přestanou ověřovat a pozemek koupí, můžou narazit.
Veřejná polní cesta nestačí
Stává se, že k pozemku vede polní cesta, po které jezdí každý. Dokud pozemek zůstává loukou, nebývá to problém. Ve chvíli, kdy na něm chcete stavět, je problém na světě. Stavební úřad a úvěrující banka se vás zeptá, jak máte zajištěno právo přístupu. Odpověď, že cesta je zakreslena v územním plánu, nebude stačit. Pokud cesta nepatří obci, ale soukromníkovi, budou chtít vidět nájemní smlouvu nebo smlouvu o věcném břemeni průchodu a průjezdu. Pokud ji nemáte a vlastník cesty se nebude chtít dohodnout, musíte si cestu vymoci soudně. O tom jsme psali v dřívějším článku.
Je obecní cesta dost široká?
Pokud k pozemku vede obecní cesta, ani pak nemáte vyhráno. Je-li úzká, zpravidla nebude mít dostatečné parametry na to, aby sloužila jako legální přístup k vašemu domu. Podle stavebních předpisů musí vést k rodinnému domu zpevněná přístupová cesta o šíři alespoň 2,5 m, která končí nejdále 50 metrů od domu. To se jeví jako docela mírný požadavek. Nebavíme se ovšem o veřejně přístupné komunikaci. Když se podíváte do normy o projektování místních komunikací, zjistíte, že věc je mnohem složitější a vyžaduje posouzení projektantem.
Veřejná cesta o šířce cca 2,5 m je výjimka pro velmi málo frekventované části obce. Navíc byste měli na každé straně počítat s krajnicí. A jste třeba na 3,5 metrech celkové šířky. Do věci se vloží hasiči, kteří budou ve stísněných poměrech požadovat u domu nějaké obratiště, což zabere další plochu. A pokud se bavíme o standardním řešení, pak veřejné prostranství, zjednodušeně řečeno silnice plus chodníky vedoucí k novým rodinným domům, mají mít celkovou šířku 6,5 metru pro jednosměrný provoz a 8 metrů pro provoz obousměrný. Toto řešení má smysl v nové zástavbě, kde si komunikace zachovávají plnou šíři až po napojení na hlavní silnici. V místech, která se nacházejí za „úzkým hrdlem“ stísněné staré zástavby, se smysl širokého uličního úseku ztrácí. Stavební úřady jej přesto nezřídka požadují.
Pokračování článku naleznete na webu estav.cz