Hlavním účelem nového občanského zákoníku (NOZu) je upravit majetkové a rodinné vztahy soukromých osob. Řada jeho ustanovení však může mít význam i pro ochranu přírody, přestože nebyla s tímto cílem vytvořena. Týká se to například ustanovení o sousedských právech a svým způsobem také ustanovení o smlouvách, včetně smluv stavebních.
Nejdříve k sousedským právům. Z obsahu ustanovení § 1016 NOZu je patrné, že došlo ke zpřísnění pravidel pro odstraňování větví a kořenů stromů přesahujících ze sousedních pozemků. Stejně jako dosud, smí soused odstranit přesahy pouze šetrným zůsobem a ve vhodnou roční dobu. Nově však musí nejdříve vyzvat vlastníka stromu, aby přesahující větve či kořeny odstranil sám. Doporučuji učinit výzvu písemně nebo před svědky. Teprve poté, co vlastník stromu výzvě nevyhoví, může soused kořeny či větve odstranit vlastními silami, ale pouze tehdy, působí-li mu prokazatelně škodu nebo jiné obtíže, které převyšují zájem na nedotčeném zachování stromu. NOZ tedy chrání stromy před sousedovou pilou přísněji, než tak činil starý občanský zákoník.
K největšímu poškozování stromů a ostatní přírody však v českých podmínkách nedochází neplánovanými a nelegálními zásahy sousedů, ale naopak činnostmi plánovanými, více či méně povolenými a smluvně sjednanými s profesionálními firmami. Tím myslím především činnosti průmyslové, zejména pak stavebnictví.
Stavebnictví je právně regulovaný, až přeregulovaný, obor. Kdo chce stavět, musí vyhovět podmínkám územního plánu a získat všechna potřebná povolení a stanoviska úřadů. Těch může být při větší stavbě několik desítek. Jejich smyslem je zajistit, aby se stavělo po všech stránkách racionálně, tedy zejména bezpečně a ohleduplně k sousedům a jejich majetku, jakož i vůči veřejnému majetku a životnímu prostředí. Když investor všechna povolení má, anebo se alespoň domnívá, že tomu tak je, uzavře se stavebním podnikatelem smlouvu o dílo. A tady opět vstupuje do hry nový občanský zákoník.