Vyberte stránku

Pro právní zajištění kvality stavby doporučuji objednatelům:

  • místo obvyklých obecných ujednání, že dílo má být zhotoveno odborně, sjednat ve smlouvě konkrétní kvalitativní parametry díla, např. energetickou náročnost stavby a jejích technologií
  • ověřit, zdali má smysl požadovat dodržení všech technických norem vzhledem k reálnému efektu pro uživatele stavby
  • sjednat, že dodržení kvality bude při dokončení díla objektivně ověřeno certifikační společností, popř. jinou relativně nezávislou osobou

Zhotovitelům doporučuji:

  • před podpisem smlouvy pečlivě nastudovat smluvní požadavky na kvalitu díla, včetně odkazovaných technických norem
  • důsledně promítnout požadavky na kvalitu do ceny díla
  • přenést stejně přísné, či lépe ještě přísnější, požadavky na kvalitu na své subdodavatele

Je nejvyšší kvalita samozřejmost?

Dle zákona je dílo vadné, když neodpovídá smlouvě. To mimo jiné znamená, že je zapotřebí sjednat jakost, tedy kvalitu díla, aby bylo jasné, kdy dílo smlouvě ještě odpovídá a kdy už ne. Ve smlouvách se v této souvislosti často objevuje věta, že výrobky použité při provádění díla i způsob provedení díla jako celku musí vykazovat nejvyšší kvalitu, či prvotřídní jakost. To vypadá jako samozřejmost, protože cokoliv horšího zní jako zboží z druhé ruky, s nepřijatelně nízkou kvalitou.

De facto však jde o požadavek na luxusní dílo. Například za prvotřídní dřevěné parkety lze považovat parkety zcela bez suků. Je však otázkou, zdali je objednatel tak náročný na kvalitu a zdali je ochoten si za ni připlatit. Nebo mu naopak nějaký ten suk nevadí, dokonce se mu líbí a zároveň ho potěší nižší cena. Jiným příkladem může být účinnost technologie vytápění. Prvotřídní technologie by měla mít nejvyšší účinnost a tedy i nejmenší spotřebu. Na trhu se však může zároveň dodávat technologie s výrazně nižší, nicméně běžnou účinností, která většině zákazníků vyhovuje.

Objednanému standardu by měla odpovídat cena díla. V případě, že objednatel dostane nižší než sjednaný standard, je to reklamovatelná vada díla. Zhotovitel by se měl naopak zamyslet, zdali je za sjednanou cenu díla skutečně schopen dodat prvotřídní kvalitu, či kvalitu pouze střední, tedy běžnou, nebo jen nejnižší. Pakliže si strany o jakosti neujednají nic, platí, že zhotovitel je povinen dodat dílo ve střední jakosti.

Kvalitní stavba nemusí splňovat všechny normy

Kvalita stavby se rovněž často sjednává odkazem na technické normy. Ty mají pouze doporučující, nezávaznou povahu. Teprve pokud na ně odkáže právní předpis či smlouva, stávají se pro plnění díla závaznými. Přestože smlouvy běžně zavazují zhotovitele dodržet všechny existující normy, bývá takový závazek často nesplnitelný, nebo splnitelný jen za cenu neúměrných nákladů bez odpovídající přidané hodnoty pro objednatele.

Normy například stanoví rozsah výsušných prasklin na kulatině či trámech používaných na stavbě dětských hřišť, popřípadě ukládají použít na dětských pískovištích horkem sterilizovaný písek. Rozesychání trámů je však běžný jev, který obvykle nepůsobí žádné problémy ani při užívání dětmi, a sterilizovaný písek zůstane sterilní patrně jen několik dní po navezení, než jej najdou zvířata z okolí. I zde by si tedy měl objednatel dobře rozmyslet, zdali chce za plnění norem platit, a zhotovitel by měl zvážit, jestli je schopen normy za sjednanou cenu dodržet.

Pro zamezení sporům je vhodné výslovně sjednat, jakými zkouškami, revizemi či certifikačními postupybude při předání díla nebo během zkušebního provozu objektivně ověřeno, že dílo má požadovanou kvalitu.